Ekonomický růst a podnikání

Domů » Ekonomický růst a podnikání

Listopad 1989 znamenal přechod na tržní hospodářství.

Aby byla celá transformace úspěšná, řídili jsme se doporučeními, které nám tehdy dávali mezinárodní instituce. Česko mělo využít dostupnou a levnou pracovní sílu, zaměřit se na průmysl a napojení do dodavatelských řetězců v rámci subdodávek s využitím kvalitní infrastruktury a geografické blízkosti k Německu. Pokud si nyní zhodnotíme současný stav, o většinu pozitiv z výše vyjmenovaného jsme přišly. Vyčerpali jsme zkrátka růstový model založený na výše zmíněných atributech – dál to tudy nepůjde…

Českou ekonomiku musíme posuzovat také v rámci evropského kontinentu, který v poslední době o víc přišel, než mu bylo dáno. Nemůžeme se spoléhat na levné energie z Ruska, bezpečnostní deštník USA nebo globální obchod. Drahé energie, zbytečná regulace, některá klimatická opatření a ochranářství v cílových trzích potom ničí naši konkurenceschopnost. Globalizace končí a otevřená – průtoková, pro exportně orientovaná ekonomika, jako ta Česká stojí před velkým problémem.

Naše hospodářství potřebuje systémové změny v mnoha oblastech. Potřebujeme nový růstový model, postavený na inovacích, vyšší produktivitě a diversifikaci ekonomiky. Chybí nám odpovědné hospodaření, tah na branku a akceschopnost. Bojíme se postavit za ty, kteří tlačí inovace. Chybí nám odvaha přiznat si, že vláda nedokáže zařídit vše, co by si občan přál. Máme ale velké mezery i tam, kde má vláda velké slovo, a kde situaci ovlivňuje zásadně. Hnutí Generace má připravená opatření na to, jak nakopnout českou ekonomiku.
Kde je problém?
  • Struktura ekonomiky
    • Vysoká závislost na průmyslu (citlivý na globální jevy – poptávka a ceny vstupů)
    • Vysoká energetická náročnost průmyslu (metalurgie, slévárny – plyn, elektřina, úrokové sazby…)
    • Orientace na automobilový sektor (přibližně 30 % exportu)
    • Vysoká závislost na Německu – 30 % českého exportu (a Německo stagnuje…)
      • Za poslední dekádu vzrostlo HDP
        • v Německu o 12%
        • v USA o 26 %
        • v Číně o 80 %
      • Vysoké náklady na energie
        • V USA jsou násobně nižší ceny plynu než v EU…
      • Udržitelnost veřejných financí
        • Vysoký strukturální deficit, kvůli kterému generujeme dluhy, které nám zvyšují splátky z těchto dluhů...
          • To nás vede do situace, kdy je v roce 2025 41,5 % schodku tvořeno pouze úroky z dluhu, a od roku 2019 jsou úroky nejrychleji rostoucím výdajem státního rozpočtu.
        • Administrativní zátěž a regulace
          • Narostla v posledních 10 letech nejen v souvislosti se zelenou politikou, ale také v souvislosti se sociální politikou, a regulacemi.
          • Povinnost firem odpovídat za své subdodavatele… Nejrůznější normy a pravidla… reporting a ESG spolu s vytvářením směrnic „na všechno“ – papír pro papír.
        • De-globalizace
          • Narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců… Zpřetrhávání dlouhou dobu budovaných obchodních vazeb…
          • Cla USA uvalená na kdekoho…
            • Zasáhne to zejména produkční, pro-exportně orientované ekonomiky
            • Donald Trump se snaží přesunout firmy do USA (tato snaha začala už za Bidena – inflation reduction act)
          • Začíná lokalizace a ochranářství v ekonomikách… (méně predikovatelné prostředí – těžce čitelné poptávka pro podniky a průmysl)
        • Vysoká závislost na Německu
          • Export do ČR je ze 30 % závislý na Německu, 80 % potom na zemích EU.
          • Německo je závislé na USA, Číně, Francii… a EU celkově…
          • Německo je také pro-exportní průmyslová ekonomika – zasažena cenami energií a narušením dodavatelsko-odběratelských řetězců.
        • Trh práce
          • Nedostatek pracovní síly obecně…
          • Málo kvalifikované pracovní síly…
          • Zbytečně ztrácíme desítky milionů pracovních dní kvůli špatné prevenci a životnímu stylu
          • Vytěsňujeme z trhu práce seniory i maminky… Motivujeme k šedé ekonomice…
        • Povolovací procesy
          • Stavební povolení, vízová politika.
        • Demografie a stárnutí populace
          • Budoucí tlaky na veřejné rozpočty i trh práce.
        • Nízká přidaná hodnota (ať už počáteční nebo finální fáze)
          • Jeden z hlavních pilířů ekonomického růstu je VVI (celkově inovativnost)
          • Výdaje na VVI vůči HDP od roku 2020 klesly 25%...
          • Daňové odpočty na VVI – dříve úspěšný nástroj se nechal vládami umřít…
            • Od roku 2015 klesl počet firem využívající tento nástroj o 40 %
            • Rakousko, Francie a další země jsou výrazně úspěšnější.
          • Česko vyveze zboží a služby v hodnotě poloviny HDP, ale jen třetinu skutečně vytvoří – zbytek tvoří díly a práce, které jsme dovozem “přilepili” na naše výrobky.
        • Nedostatečná digitalizace agend
          • Duplicita agendy úřadu a špatná meziresortní komunikace.
          • Nepropustná a nesdílená data napříč veřejnou správou.
        • Průtoková ekonomika závislá na exportu
          • Vývoz tvoří 50 % HDP (více pouze Lucembursko)
          • Jsme závislí na zahraničních trzích (zahraniční poptávka)
          • Jsme závislí ne cenách dovozu surovin
          • Vysoká závislost na exportu je v celé EU – a to všechno nás ovlivňuje.
            • Téměř polovina HDP EU závisí na exportu
            • 30 000 000 lidí pracuje v EU na místech, které jsou na vývozu závislé.
            • 2/3 výroby v EU potřebují vstupy ze zahraničí.
          • Vysoký odliv zisků do zahraničí
            • V podnikové struktuře dominují firmy pod zahraniční kontrolou (cca polovina HPH i zisku)
            • Do roku 2008 bylo 50 % zisku bylo reinvestováno do domácí ekonomiky. Posledních 10 let, bylo ale v průměru 70 % zisku odvedeno do zahraničí.
          • Absence poctivého dialogu s byznysem
          • Technologická zaujatost politické reprezentace.
Jak budeme postupovat?
  1. Na základě vzorů a zkušeností z jiných zemí, dialogu s byznysem a mezinárodními institucemi, aktualizujeme vládní dokumenty v oblasti hospodářského růstu. Budeme ale volně navazovat na práci předešlých vlád, nesmíme se zastavit a začít vše dělat „od začátku“.
  2. Ponecháme stávající půdorys NERV, a místo nahodilých zadání vytvoříme schéma pravidelných setkání a formování národní politiky otevřeme odborníkům.
  3. Necháme zřídit nový poradní orgán vlády, složený ze zástupců velkého, středního i malého byznysu, který zapojíme do konzultací a prioritizace programu.
  4. Prosadíme systémové změny v oblastech zásadních pro ekonomický růst a podnikatelského prostředí. (Např. školství, trh práce, věda, dopravní infrastruktura či energetika)
Některá konkrétní opatření:

  • Podpora inovací a vyšší přidané hodnoty:
    • Zvýšíme investice do výzkumu a vývoje tak, aby ČR dohnala evropský průměr (dnes zaostáváme ~15 % pod průměrem)
    • Nechceme to dělat jenom plošnými dotacemi = v tom nevidíme smysl, ale obnovíme funkčnost daňových odpočtů na výzkum a vývoj a podpoříme užší spolupráci firem s výzkumnými institucemi a univerzitami.
  • Levnější energie pro průmysl:
    • Podpoříme dokončení výstavby 5. a 6. Dukovanského bloku, a budeme usilovat o další rozvoj jaderných bloků… (Temelín, SMR)
    • Nakopneme rozvoj obnovitelných zdrojů – podpora investiční bází / nikoliv provozní.
    • Zahájíme digitalizaci a modernizaci v energetice (agregace poptávky a HDO, flexibilita, storage)
    • Upevníme a rozšíříme přeshraničních propojení, abychom zajistili stabilní dodávky a konkurenceschopné ceny energií pro podniky – propojení s Evropským trhem.
    • Budeme aktivně usilovat o prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech za horizont 2047 (tj. 60 let provozu) a zajistíme nutné investice, aby byl delší provoz možný a proveditelný bezpečně.
  • Snížení regulatorní zátěže:
    • Zahájíme „byrokratický detox“ – zjednodušíme legislativu a zrušíme zbytečné regulace, které komplikují podnikání.
    • Například zrychlíme povolovací procesy (stavební řízení, EIA) zavedením pevných lhůt a digitalizací. České firmy si nemohou dovolit čekat roky na rozhodnutí úřadů či EU.
    • Zlepšíme proto i schvalování zákonů – omezíme obstrukce a dáme debatám jasná pravidla (časové limity na projevy apod.), aby nutné reformy prošly včas.
  • Aktivní obchodní politika:
    • Budeme prosazovat otevřený trh a export. Posílíme podporu exportérů – transformujeme instituce jako EGAP a Českou exportní banku tak, aby služby pro vývozce byly na úrovni nejlepších evropských států.
    • Využijeme jejich kapacity i nové programy (např. fond na podporu exportu do poválečné Ukrajiny) k tomu, aby se české firmy prosadily na perspektivních trzích.
    • Zároveň na evropské úrovni podpoříme odstranění obchodních bariér a uzavírání dohod o volném obchodu, což je pro naši exportně orientovanou ekonomiku klíčové.
  • Flexibilní trh práce:
    • Zavedení nového jednotného zkráceného úvazku.

  • Rychlejší víza pro talenty:
    • Usnadníme firmám přístup k odborníkům ze zahraničí. Zrychlíme a zjednodušíme administrativu u pracovních víz a pobytů – zavedeme chytrou imigrační politiku s jasnými kritérii podle potřeb trhu práce.
    • Klíčové firmy a startupy budou moci využít zrychlené řízení (fast-track) při náboru špičkových specialistů podobně jako v Nizozemsku či na Slovensku. Nebudeme zahraniční talenty odrazovat byrokracií, naopak je chceme aktivně lákat.
  • Motivace obcí k rozvoji podnikání:
    • Změníme systém rozpočtového určení daní tak, aby obce měly přímý prospěch z rozvoje místních firem. (A byly tedy motivovány k podpoře podnikání)
    • Díky participaci na daňových výnosech z podnikání v regionu budou samosprávy motivovány aktivně lákat investory a podporovat vznik podnikatelských zón.
    • Spolu s tím podpoříme sdružování menších obcí pro efektivnější rozvoj infrastruktury a služeb, což vytvoří lepší podmínky pro byznys i v odlehlejších regionech.
  • Musíme posílit zapojení soukromých prostředků (PPP) a propojit a sjednotit kapitálový trh EU…
    • Když se podíváme na to, co dokážou USA nebo Čína… právě s podporu Startupů a firem, tak je to právě díky kapitálovému trhu.
    • My jsme vlastně stejně velcí, jako USA, ale ten vnitřní trh (potenciál) pro firmy plně nevyužíváme… (Není liberalizovaný, stále jsou byrokratické překážky, technické překážky, i politické překážky…)
    • Pokud si někdo myslí, že s 27 (dokonce více) rozdrobenými kapitálovými trhy, uděláme nějakou díru do světa, tak se mýlí…
    • Úkolem pro národní vlády i EU je posílení kapitálových trhů…
      • Máme podobný počet obyvatel jako USA (EU), ale nevyužíváme ten náš potenciál.
      • Musíme začít tím, že začneme sjednocovat pravidla, sladění účetnictví a výkazů…
    • Digitální dálnice:
      • Zajistíme celoplošné pokrytí ČR vysokorychlostním internetem. Do několika let chceme, aby každá obec měla přístup k internetovému připojení o rychlosti alespoň 1 Gbit/s.
      • Podpoříme výstavbu sítí 5G ve městech i podél hlavních dopravních koridorů – rychlý internet je dnes stejně důležitý jako dálnice.

  • Modernizace škol podle strategie 2030+:
    • Plně rozvineme Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Zaměříme se na rozvoj digitálních dovedností, obecných znalostí a finanční gramotnosti u žáků.
    • Podpoříme rozšíření výuky informatiky, programování a cizích jazyků už na základních a středních školách.
  • Více techniků a podnikavých absolventů:
    • Ve spolupráci s firmami zatraktivníme technické obory. Zavedeme motivační stipendia pro studenty klíčových oborů (IT, inženýrství, přírodověda, zdravotnictví).
    • Podpoříme systém duálního vzdělávání a stáží – studenti si už během školy vyzkouší práci v oboru.
    • Rozvineme také programy na výuku podnikavosti a základů podnikání, aby více mladých lidí získalo chuť zakládat vlastní firmy.
    • Modernizujeme učiliště, a rozšíříme možnosti technických lyceí.
  • Zahraniční studenti a české mozky:
    • Spustíme stipendijní programy pro talentované zahraniční studenty, kteří přijdou studovat na naše univerzity, zejména v nedostatkových oborech. Zároveň budeme motivovat české studenty ke studiu na špičkových zahraničních školách výměnou za závazek krátce po studiu přinést know-how zpět domů.
    • Chytrá migrace a cirkulace mozků nám pomůže získat špičkové odborníky, než je naše školství samo vychová – talent chceme přitáhnout z celého světa.
    • Rozšíříme sociální stipendia, budeme investovat do kolejí, a zpřístupníme vysokoškolské vzdělání i těm, kteří mají překážky v sociálním zázemí. Nebudeme plýtvat talenty!

  • Rizikový kapitál pro startupy:
    • Zlepšíme dostupnost kapitálu pro inovativní projekty. Zapojíme penzijní fondy do ekonomiky – umožníme jim investovat část úspor do rozvoje českých firem, čímž se rozhýbe kapitálový trh.
    • Zavedeme také daňové zvýhodnění pro občany, kteří investují do akcií malých a středních inovativních firem (např. formou odpočitatelné položky). Tyto kroky přinesou více domácích investic do nových technologií.
  • Zaměstnanecké akcie:
    • Na základě diskuse s byznysem upravíme současné návrhy – právní a daňový rámec pro zaměstnanecké akciové programy. Umožníme tak start-upům a rychle rostoucím firmám odměňovat své zaměstnance podílem na budoucím úspěchu – podobně jako je běžné v USA či Estonsku.
    • Tato opatření zvýší motivaci talentů pracovat v českých inovativních firmách a posílí soudržnost týmu na růstových projektech.
  • High-tech investice a odvětví:
    • Zaměříme investiční pobídky na strategické obory s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou čipy, biotechnologie, čisté technologie, kosmický průmysl apod.
    • Namísto lákání montoven budeme cílit na výzkumná a vývojová centra nadnárodních firem a podpoříme vznik klastrů okolo špičkových odvětví.
    • Green Deal vnímáme jako příležitost – podpoříme investice do zelených technologií a inovací, které mohou akcelerovat modernizaci naší země.

  • Nižší zdanění práce:
    • Snížíme odvody a daně u nižších příjmů a částečných úvazků. Konkrétně navrhujeme zvýšit základní slevu na dani na poplatníka (a případně i daňové zvýhodnění na děti) tak, aby zaměstnanci odváděli méně. To by zvedlo čisté příjmy milionu pracujících – podle propočtů by až 30 tisíc lidí dostalo nad hranici chudoby a posílila by se domácí spotřeba, která je stále slabší než před krizí.
    • Nižší zdanění práce také motivuje k přechodu z šedé zóny do legálního zaměstnání – odhady hovoří až o 50 tisících nových zaměstnanců při chytře nastavené reformě.
    • Sjednocení sazeb DPH (nižší základní sazba 17-19 %)
    • Jednotné inkasní místo pro snížení administrativy. Formuláře stačí poslat jednomu úřadu, a informace, které má, musí sdílet s ostatními.

  • Řízení na základě dat a strategie:
    • Zavedeme princip datově podloženého vládnutí s dlouhodobou vizí. Vláda stanoví měřitelné cíle (např. umístění ČR v žebříčcích konkurenceschopnosti, výsledky žáků v PISA, rychlost soudních řízení) a pravidelně vyhodnotí jejich plnění.
    • Důležitá rozhodnutí budeme dělat na základě analytických dat, ne dojmů – proto posílíme kapacity analytických útvarů na ministerstvech. Každá nová regulace projde testem dopadů a „selský rozum“ kontrolou, abychom zabránili přijímání nesmyslných opatření zatěžujících občany a firmy.
    • Na úrovni EU budeme prosazovat totéž. Chceme, aby indexy, které ovlivňují přerozdělování evropských fondů dávaly smysl a byly spravedlivé. (Např. chudobu nesmíme měřit tkz. relativní příjmovou chudobou, ale materiálními indexy)
  • Zeštíhlení a profesionalizace úřadů:
    • Provedeme audit agend státu a zrušíme duplicitní nebo přežité úřední úkony.
    • Cílem je malý, efektivní stát – méně úředníků, ale lépe zaplacených a vyškolených.
    • Zavedeme moderní řízení lidských zdrojů ve státní správě (průběžné vzdělávání úředníků, kariérní řád, změna hodnocení – zaměřená na výkon).