Po roce 2050 bude kulminovat počet starobních důchodců, a bude jich o 800 000 více než v současnosti.
V roce 2059 dosáhneme maxima (843 000 starobních důchodců více než v roce 2024) V současnosti máme 2,4 milionu starobních důchodců, a v roce 2060 to bude 3,2 milionu důchodců. Počet osob starších 65 let bude celkově větší o 1 milion (2060) Index ekonomické závislosti (počet osob 15–64 na jednoho seniora) spadne z cca 3,5 v r. 2017 na pouhých 1,7 v r. 2050.
Tato měnící se věková struktura obyvatel navýší potřebu zdrojů na zdravotní a sociální péči pro seniory. (5 % HDP / 400 mld sociální – důchody + sociální dávky a 1,3 % HDP / 100 mld zdravotní – riziko směrem dolů) – 50letý horizont.
Při stávajícím tempu vývoje (stárnutí, výstavby a investic) dostupné zdroje nepokryjí nárůst potřeb, výrazně zatíží státní rozpočet a nenechávají manévrovací prostor pro dodatečné investice na zlepšení kvality péče či balancování externích šoků.
Dnes známé a ve světě používané technologie mohou českému rozpočtu ušetřit až 31 miliard korun ročně, snížit nedostatek lůžek až o 10 tisíc a nedostatek pracovníků o 11 tisíc. A to především díky tomu, že pomůžou lidem prožít další dobu v domácí péči a současně pracovníkům v sociálních službách ušetří čas u mnoha, zejména však rutinních úkolů.
Tato měnící se věková struktura obyvatel navýší potřebu zdrojů na zdravotní a sociální péči pro seniory. (5 % HDP / 400 mld sociální – důchody + sociální dávky a 1,3 % HDP / 100 mld zdravotní – riziko směrem dolů) – 50letý horizont.
Při stávajícím tempu vývoje (stárnutí, výstavby a investic) dostupné zdroje nepokryjí nárůst potřeb, výrazně zatíží státní rozpočet a nenechávají manévrovací prostor pro dodatečné investice na zlepšení kvality péče či balancování externích šoků.
Dnes známé a ve světě používané technologie mohou českému rozpočtu ušetřit až 31 miliard korun ročně, snížit nedostatek lůžek až o 10 tisíc a nedostatek pracovníků o 11 tisíc. A to především díky tomu, že pomůžou lidem prožít další dobu v domácí péči a současně pracovníkům v sociálních službách ušetří čas u mnoha, zejména však rutinních úkolů.
Kde je problém?
- Demografický vývoj a stárnutí populace.
- Populace stárne jako celek, a výrazně se zvyšuje podíl lidí starších 85 let… (Riziko špatného zdravotního stavu, a tedy nutnosti dlouhodobé péče) A to z 200k v současnosti na více než 500k v roce 2050.
- Do roku 2045 se zdvojnásobí se počet osob starších 75 let (na 2 miliony) a 1/3 z nich, bude ve zdravotním stavu, který si vyžaduje nějakou formu dlouhodobé péče.
- Chybějící lůžka dlouhodobé péče
- V roce 2023 bylo odmítnuto 70 000 žádostí o místo v domovech pro seniory…
- V současnosti je celková kapacita domovů pro seniory 61 000 lůžek v 930 zařízeních.
- Potřebná kapacita bude už v roce 2035 83 000 lůžek…
- Dostupných jich bude pouze 68 000… (Současné tempo výstavby)
- Chybějící personál v sociálních službách
- V roce 2035 bude dostupná kapacita 127 000 pracovníků.
- Potřebná kapacita bude ve stejný rok ale přes 140 000 pracovníků.
- Už dnes nám stovky lidí chybějí… (3 % - růst na 11 % v roce 2035)
- Zhruba 800 000 osob, převážně ženy, jsou zatíženy neformální péčí… (Pečují se o své blízké, a zároveň chodí do práce)
- Často jsou tyto osoby odkázány na zkrácené úvazky nebo dohody, mají nižší ekonomický výkon, platí menší daně a mají nižší příjmy…
- Sociální hospitalizace bez podstoupené operace.
- Ti, kteří se o sebe nedokážou postarat leží místo v domovech pro seniory v nemocnicích… (Což je mnohem dražší, navíc se zabírá místa pro akutní případy)
- Nedostatek finančních prostředků v oblasti sociální péče o seniory.
- V roce 2035 bude chybět 60-70 mld korun z veřejných zdrojů… (Na kapacity, personál, technologie apod)
Jak budeme postupovat:
- Na základě již existujících analýz MPSV a doporučení Boston Consulting Group vypracujeme konkrétní strategii rozvoje dlouhodobé péče v ČR.
- Analýza bude obsahovat konkrétní kroky s vyčísleným dopadem na veřejné rozpočty i plán implementace včetně časového harmonogramu.
- Prioritu budeme klást na prevenci a domácí péči (abychom seniory mohli co nejdéle udržet v jejich domácím prostředí), která je díky moderním technologiím bezpečná a dostupná.
Některá konkrétní opatření:
- Zpřístupnění a rozšíření poskytování proaktivní i reaktivní domácí asistence, díky napojení domácností seniorů na dálkový monitoring s přístupem k datům senzorů. (Setrvání v domácí péči je vždy lepší, než lůžko dlouhodobé péče v sociálních službách)
- Senzor pádu, detekce pohybu, monitoring aktivity seniorů, detekce kouře a hodnot Co2, aktivity spotřebičů…
- Možnost okamžitého přivolání pomoci.
- Podpora sociálního začleňování a duševního zdraví seniorů skrze komunikační technologie, umožnují propojení s rodinou…
- Vytvoření virtuálního prostředí, kde mohou senioři komunikovat s ostatními členy komunity/rodinou či zdravotnickým personálem pomocí komunikačních nástrojů. (Nástroje pro sociální služby – online spojení se s lékařem / ošetřovatelem / kurýrem)
- Zkvalitnění institucionální péče,
- Senzorový monitoring, kamerové systémy detekující pohyb, senzory na tlak a glykémii, přítomnost osob, aktivitu a spánek, pády seniorů apod…
- Vyšší investice do výstavby domovů pro seniory a stacionářů. (Navýšení kapacit)
- Monitoring a vyhodnocování v stavu seniorů v rámci institucionálního zařízení.
- Zapojení technologií AI pro vyhodnocování
- Podpoření pečovatelské péče.
- Rekvalifikační kurzy zaměřené pro aktivní seniory s možností rozšíření digitálních dovedností.
- Zpřístupnění lékařské péče a snížení zátěže na zdravotní systém skrze telemedicínu, domácí lékařskou diagnostiku a videokonzultace.
- Digitalizace systému, propojení s centrálním systémem a sdílení dat o stavu seniorů mezi sociálními službami, zdravotnickými zařízeními i domácnostmi.
- Dostupný monitoring pečovatelským personálem.