Reforma zdanění práce

To vede k menší motivaci pracovat, vyššímu podílu šedé ekonomiky, menším čistým příjmům a vyšší chudobě. Ve státním rozpočtu je práce odpovědná za zhruba polovinu příjmů (994 mld - 2025), přičemž velkou většinu obstarají povinné odvody sociálního pojištění (810mld – 2025)

V reakci na nedávně schválený konsolidační balíček, kdy se zvyšují sazby sociálního pojištění také varujeme, že na rozdíl od daní z příjmů, jsou odvody placené plně, bez nároku na odpočet daňových slev. To znamená, že tyto změny dopadnou na nízkopříjmové nejtvrději. Jsou to odvody, které jsou zodpovědné za vysoké zdanění práce v ČR. Už nyní neplatí nižší stovky tisíc zaměstnanců DPFO vůbec… Část naší reformy se proto týká veřejného zdravotního pojištění. Navrhujeme elegantní způsob zlevnění práce, a nastavení spravedlivějších a nižších odvodů, kdy se část zdanění přesune na DPFO místo odvodů. A tím pádem se zmenší zatížení nízkopříjmové práce. Navíc posílíme rozpočty zdravotních pojišťoven, které podle prognóz skončí v roce 2024 v deficitu 10-15mld.

• Nemalá část českých zaměstnanců má nízké příjmy. (17 % zaměst. méně než ½ prům. mzdy)
  • 26 % domácností jsou měsíčně „na nule“ a negenerují úspory. (PAQ – Leden 2025)
• Zdanění nízkopříjmových zaměstnanců v Česku je vysoké.
  • Částečný úvazek 25 % prům. mzdy = 40% zdanění – západní stát 26 % (14 % rozdíl)
  • HPP 50 % prům. mzdy = 36 % zdanění – západní státy 31 % (5 % rozdíl)
  • Snižuje motivaci k legální práci. (Posiluje se šedá ekonomika, nízká motivace vstoupit na trh práce, motivuje se k švarcsystému nebo kumulaci dohod)
  • Brzdí rozvoj a kuní sílu chudších regionech. (Není tam kvůli tomu vysoká poptávka)
  • Posiluje chudobu a konzervaci současného stavu.
• Vysoké zdanění aktivity – práce a zisky firem, a nízké zdanění práce a spotřeby (scénář ČR) je nejméně prorůstový daňový mix, který lze nastavit.
  • Vybíráme o 140 mld daní méně než podobné země (o 1,5 % HDP vyšší výběr). (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko)
  • Řešení nespočívá v plošném zvyšování daňové zátěže práce a zisků…
  • Máme velké „díry“ (mezery) ve zdanění, (alkohol, OSVČ, velké firmy)
  • Česká republika vybírá oproti podobným zemím (Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko) mnohem více daní na aktivitě – práce a zisky firem. (+150mld) Naopak o zhruba 300 mld vybíráme méně na spotřebě a majetku…
• Zdanění nízkopříjmových se v čase zvyšuje.
  • Klesající reálná hodnota slevy na poplatníka (Je dána v nominální hodnotě)
    • Za posledních 15 let vzrostla o 24 %, zatímco průměrná mzda vzrostla o 84 %
  • Zrušení superhrubé mzdy v roce 2020 nízkopříjmovým pomohlo jen minimálně.
  • Od roku 2019 táhlo nárůst příjmů nejvíce sociální pojištění (+200mld) naopak DPFO na které se uplatňují daňové slevy tak zaznamenal pokles. (-9mld)
  • Struktura konsolidace zatěžuje nízkopříjmové. (Zvýšení sociálního pojištění o 0,6 %)
• Nevyčerpatelnost některých daňových slev způsobuje, že případné snižování daní se nedotkne nejvíce nízkopříjmových, kteří jsou nejvíce zatížení odvody (zdravotní a sociální)
• Inflace, byla dlouhodobě neviditelná zlodějka pro chudé. (Struktura spotřebního koše nízkopříjmové domácnosti)
• V daňovém mixu jsme zaměření na odvody, kde si nemůžeme uplatnit daňové slevy, místo toho, abychom přesunuli zatížení na daň z příjmů, kde si slevy uplatnit můžeme.

1. Na základě analýz zdanění zaměstnanců v ČR přijdeme s návrhy, jak snížit zdanění práce, převážně potom nízkopříjmových zaměstnanců.
2. Konkrétní kroky, které navrhujeme vychází z našich vlastních návrhů, zahraniční zkušenosti (USA) a doporučení NERV, IDEA nebo PAQ research.

• Zvýšení slevy na poplatníka z 30 840 Kč na 37 000 Kč, a její převedení do bonusu v případě nevyčerpání, podobně jako u slevy na děti. (- 27mld)

• Změny v oblasti slev na děti (- 7mld)
  • Vytvoření dodatečné slevy na dítě do tří let věku, ve výši 24 840 kč.
  • Sjednocení současných slev na dítě do jednotné výše 19 846 kč/dítě.
• Zrušení minimálního příjmového limitu ve výši šestinásobku minimální mzdy, aby i zaměstnanci s velmi nízkými příjmy mohli čerpat daňový bonus. (Nižší stovky milionů)
• Snížení sazby zdravotního pojištění (zaměstnanci a zaměstnavatelé) z 13,5 % na 11,5 % (mínus 46mld pro zdravotní pojišťovny)
  • Odvody jsou zodpovědné za vysoké zdanění zaměstnanců… + nemožnost vyčerpat slevy. (pokud nemáme slevu na poplatníka v bonusu)
• Navýšení vyměřovacího základu pro platbu za státní pojištěnce z 15 440 na 21 000 (+56 mld pro zdravotní pojišťovny – negativní dopad do státního rozpočtu)
  • Každý v této zemi musí být pojištěný… (Ať už to platím ze své mzdy či platu, nebo to za mě platí stát)
  • Už nyní je tam velký nepoměr, zaměstnavatel se svým zaměstnancem zaplatí z průměrné mzdy 6 210kč – stát zaplatí za státního pojištěnce 2 085. (2024) – třikrát méně (podle mého názoru to je nefér). Po naší reformě by to bylo pouze 2x méně.
  • Navíc minimum zdravotního pojištění je 2 552 (2024)

• „Vyprchávání” slevy na poplatníka při vyšších příjmech. (+12 mld)
  • Vyprchávání bude lineárně od průměrné mzdy až do trojnásobku....
• Zrušení slevy na nepracující/ho manžela/ku (+4mld)
  • Nemůže ji vyčerpat nejohroženější skupina obyvatel „samoživitelky“
  • Zároveň o ni domácnosti přicházejí při vstupu na trh práce (demotivace)
• Maximální výše daňového bonusu, bude zastropována na částce odvedeného pojistného. To znamená, že nikdo od státu neobdrží na bonusech více, než kolik odvedl na pojistném.
• Reforma zvýší podíl zaměstnanců v legální části ekonomice, a lze očekávat zvýšení příjmů z odvodů.
• Zvýšení DPFO o 2 %. (+59,5mld veřejné příjmy: +38,8mld SR / +14,8mld obce / +5,81mld kraje)
  • Změnou RUD bychom chtěli snížit přerozdělení pro obce a kraje tak, aby do státního rozpočtu putovala celá částka necelých 60md korun.)
• Reforma zvýší spotřebu domácností, hlavně potom v chudších regionech, což zlepší situaci místních podniků a ekonomiky jako celek. (Pomůže zvýšit spotřebu jako komponentu HDP)
• Zrušení možnosti odpočtu hypotečního úroku ze základu daně. (+5mld korun)
  • Jen omezeně podporují prvovlastníky k pořízení vlastního bydlení (zhruba polovinu celkové podpory čerpá horní pětina zaměstnanců).
  • Tento růst poptávky se kvůli neelastické nabídce nových bytů nepropisuje do výrazného růstu množství nových bytů jen 15 % z nových úvěrů míří do novostaveb.
  • Odpočty obecně navíc zvýhodňují vysokopříjmové, kteří platí progresivní daň.

1. 80 % Zaměstnanců v této zemi, se díky reformě sníží daňové zatížení práce.
   1. Na první dobrou by mohlo vypadat, že kvůli zvýšení DPFO, daňové zatížení navyšuje, ale opak je pravdou:

• Díky razantnímu navýšení slevy na poplatníka,
• a snížením odvodů ze zdravotního pojištění
  • se celkové daňové zatížení razantně sníží, a udělá se spravedlivější…

1. Na rozdíl od předešlých – špatně udělaných reforem, dodržujeme princip solidarity a vnímáme také stav rozpočtu. Proto jsme reformu proložili opatřeními, které zvyšují příjem státního rozpočtu, a snížení daní se koncentruje na chudší polovinu zaměstnanců.

2. Reforma bude mít zásadní pozitivní dopad, a řeší největší problémy (šedá ekonomika, propad reálných příjmů, stagnace ekonomiky):
   1. Posílení motivace k legální práci a práci celkově, zvlášť u pečujících rodičů, důchodců a nízkopříjmových. (Odhadem 40–60 tisíc osob navíc na legálním trhu)
   2. Posílení kupní síly chudších regionů. (Odhadem 15mld korun ve spotřebě)
   3. Nakopnutí spotřeby domácností.
   4. Posílení rozpočtů zdravotních pojišťoven

• Prostředky chceme alokovat do vyšší prevence a duševního zdraví.
  1. Adresné snížení chudoby. (Odhadem okolo 40 000 lidí by se dostalo nad hranici chudoby)
  2. Podpora mladých rodin, jako nejzranitelnější skupiny v naší zemi.
• Zavedení slevy na dítě do 3 let věku a nižší zdanění zkrácených úvazků.