Všechny veřejné politiky mají jedno společné. Je nutné je financovat z peněz nás všech.
Všechny veřejné politiky mají jedno společné. Je nutné je financovat z peněz nás všech, a to jednoduše proto, protože slouží (nebo by spíše sloužit měli) celé společnosti. Největším takovým balíkem společných peněz, je v naší zemi státní rozpočet. To, jakým způsobem ho řídíme, je tedy zásadní pro životy nás všech. Na tom, jak budeme řídit veřejné finance by měla být shoda, stejně tak na faktu, že žít dlouhodobě na dluh v pořádku není. Vyrovnaný státní rozpočet je odpovědným krokem dnes, který poskytuje jistotu zítřejším dnům.
Není to něco „navíc“, není to „dobrá vůle politika“ že netlačí svou zemi do dluhů. Je to nutnost, a povinnost. Závazek budoucím generacím, závazek vůči těm, co teprve přijdou.

Od roku 1993 jsme zaplatili 1 100 miliard korun pouze na úrocích z dluhů. To je cena za špatné hospodaření a absenci dlouhodobé strategie. Jsou to peníze, které nešly na školy, nemocnice, infrastrukturu nebo obranu, ale zaplatili jsme je „navíc“ jenom proto, abychom si mohly v minulosti půjčit. Místo placení úroků jsme mohli tyto peníze investovat do růstu ekonomiky nebo do zlepšení životní úrovně. (Pro srovnání, v „overnight cost“ celá dálniční síť (2140 km) – aktuální, výstavba i všechny plány… stojí 920 mld korun – cena 430mil/km dálnice)
Dokud budeme mít naše veřejné finance pod kontrolou, budeme o našem osudu moci rozhodovat sami. Pokud dopustíme to, že bude neustále růst naše zadlužení, a naše veřejné finance uvrhneme do dluhové spirály, tak mi věřte nebo ne, ale nebude to český politik, kdo bude rozhodovat o tom, co se bude v naší zemi dít – tuto roli totiž převezmou zahraniční věřitelé, kteří nám financují mandatorní výdaje a samotný provoz státu… Suverenita země tedy začíná u státní kasy. Nedělejme změny, a už to nebude český politik, který bude dělat ty příští změny.
Rozsah nerovnováhy veřejných financí, se bude v čase zhoršovat. Již v roce 2027 bude strukturální schodek veřejných financí vyšší, než jaký předpokládá zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Do budoucna bude nutné nejen snižovat výdaje státního rozpočtu, a reformovat průběžně financované systémy, ale také zvyšovat příjmy státního rozpočtu. Doporučujeme danit tak, aby nebyly proti růstové – danit více spotřebu, majetky a méně práci. Zároveň by prospělo uzavření daňových výjimek, mezer ve zdanění a jednodušší daňový systém.
- Rychle rostoucí výdaje státního rozpočtu (převážně mandatorní a quasi mandatorní povahy)
- 2019–2024 = +43 % výdajů / +29 % příjmů
- Za nárůstem lze z 90 % označit následujících 6 výdajů:
- Důchody (+50 %; +234 mld. Kč)
- Výdaje ministerstva obrany (+121 %; +83 mld. Kč)
- Odvody za státní́ pojištěnce (+110 %; +79 mld. Kč)
- Výdaje na regionální́ školství, zejména na platy učitelů (+41 %; +59 mld. Kč)
- Sociální dávky včetně mateřské či nemocenské (+43 %; +56 mld. Kč̌)
- Obsluha státního dluhu (+138 %; +55 mld. Kč)
- Dlouhodobá neudržitelnost průběžně financovaných systémů.
- Stárnutí populace, globální rizika (deglobalizace), růst ekonomiky, trh práce…
- Do doby, kdy bude potřeba financovat více služeb na dluh, vstoupíme s už tak vysokými deficity…
- Nedostatečná konsolidace posledních let.
- Faktická rezignace na konsolidaci a malé úsilí na rok 2025…
- Stále vysoký strukturální deficit a schodek státního rozpočtu (nekrizový rok 2025 – 241mld – v cenách roku 2019 -175mld / Strukturální saldo 2025: 2 % – 2020: 2,3 %)
- Podseknuté příjmy v době pandemie, a málo efektivní výběr daní.
- Zrušení SHM, zrušení daně z nabytí nemovitosti, paušální režim OSVČ, změna RUD, zvýšení slevy na poplatníka.
- To všechno je skvělé, ale nebyla tam jakákoliv kompenzace na straně výdajové.
- Pokud chci pravicové (nízké) daně, nemohu nechat levicový stát.
- Pokud chci lidem nechat více peněz v peněženkách, musím si uvědomit, že v peněžence bude mít méně stát. A buď ten stát zmenšíme a bude poskytovat méně služeb, anebo bereme peníze těm, kteří se ani nenarodili, protože se zadlužujeme.
- Zrušení SHM, zrušení daně z nabytí nemovitosti, paušální režim OSVČ, změna RUD, zvýšení slevy na poplatníka.
- Bobtnající veřejný sektor a nárůst agend.
- Špatně nastavený daňový systém.
- Nemáme nízké daně, jak nám tvrdí pan Premiér… Ale pravdou je, že na daních vybíráme o něco méně, než podobné země jako ČR…
- Daníme totiž hloupě, máme spousty výjimek, a motivujeme k šedé ekonomice.
- O 140 mld vybíráme na daních méně než podobné země (cca o 1,5 % - výběr daní vůči HDP)
- Pointa není ve zdanění práce nebo firem, to máme vysoké… (o 1,3 % vybíráme více, než podobné země)
- V porovnání s podobnými zeměmi hodně daníme práci, převážně tu nízkopříjmovou.
- Není to o tom plošně zvyšovat sazby, ale vyplnit díry v daních… máme mezery ve např. zdanění alkoholu (neřesti), OSVČ, máme nízké majetkové daně… neefektivitu máme i ve spotřebě („tři“ dvě sazby)
- Vybíráme na těchto daních o cca 300 mld méně než podobné země.
- Nemáme nízké daně, jak nám tvrdí pan Premiér… Ale pravdou je, že na daních vybíráme o něco méně, než podobné země jako ČR…
- Přijdeme s takovým konsolidačním balíčkem, abychom dosáhly snížení strukturálního deficitu státního rozpočtu na 1 % HDP do třetího roku mandátu budoucí vlády.
- Balíček bude rozdělený na krátkodobá a dlouhodobá opatření, jelikož některá z nich (hlavně na poli vyšší efektivity a redukce agend) jsou během na dlouhou trať.
- Následně připravíme druhý balíček, jehož cílem bude vyrovnaný, nebo přebytkový státní rozpočet v první polovině dalšího volebního období. Rozdělení konsolidace na větší počet let je záměrné, s cílem rozložení dopadů na společnost a ekonomický růst.
- Celý proces budeme prokládat prorůstovými opatřeními, které budou mít za cíl co nejvíce změlnit dopad konsolidace na růst HDP. (Trh práce, prevence, vzdělání, VVI, Tvrdé a měkké investice obecně – doporučení „Česko na křižovatce“)
- Všechny krize, které mohou přijít je nutné řešit – pokud možno, co nejvíce odpovědně, s co nejmenším fiskálním dopadem. Považuji za samozřejmé, aby byly reakce krátkodobého a jednorázového charakteru, které odezní spolu s končící krizí.
- Vláda musí být maximálně střídmá a opatrná při přijímání nových výdajů. (Nárůst daňových příjmů díky vyššímu ekonomickému růstu, se nesmí automaticky přetavovat do vyšších výdajů)
- Zrušení výchovného, nebo snížení průměrného měsíčního starobního důchodu o 420 kč. (krátkodobé - 20 mld/r – možná progrese a ochrana nejvíce nízkopříjmových, spojená s reformou neformální péče, zvýhodnění práce v důchodovém věku a podpora institucionální péče o seniory)
- Reforma samosprávy, redukce počtu obcí a krajů. (dlouhodobé – vyšší jednotky miliard)
- Vyšší individuální složka v rámci zdravotního systému (definování nového způsobu financování zdravotní péče – nižší desítky miliard v krátkodobém horizontu – možnost soukromého připojištění)
- Změna RUD ve prospěch státního rozpočtu (krátkodobé – 20 mld/r)
- Sjednocení sazeb DPH do jedné (krátkodobé – dle nastavení zák. sazby od 8 mld – neutrální sazba, až 30mld/r – zvýšená)
- Snížení počtu státních zaměstnanců a počtu volených politiků (dlouhodobé – desítky miliard)
- Navyšování objemu na platy maximálně o 1,5 %/ročně po dobu mandátu vlády. (krátkodobé – úspora vyšší miliardy ročně)
- Zdanění tichého vína a nárůst spotřebních daní (krátkodobé – až 10 mld dle nastavení sazby / výběr spotřebních daní zaznamenal reálný pokles oproti roku 2019 -43mld – je tam prostor)
- Zdanění slazených nápojů /krátkodobé – 3 mld/
- Důchodová reforma – vyšší individuální složka (II. Pilíř), včetně úpravy systému pravidelných valorizací (zrušení valorizace o 1/3 růstu reálných mezd – dlouhodobé, vyšší desítky miliard v horizontu 30 let)
- Digitalizace, redukce agend a zmenšení počtu dotačních titulů… (viz audit.)
- Omezení podpory některých finančních produktů a zvýšení efektivity – odpočty hypoték z daní, stavební spoření, penzijní spoření, dohromady dotujeme asi 25mld… možná úspora. (10 mld)
- Komplexní a hloubkový audit veřejných výdajů a agend. (dlouhodobé)
- Abychom se vyhnuli „tupým škrtům“ potřebujeme vědět, co ten stát skutečně kde platí. Kde vznikají neefektivity, duplicity a jak je napravit – proto audit.
- Tupé škrty vedou k neefektivním veřejným službám, ty vedou k neochotě platit daně, což často vede k jejím snížením, daně jsou potom nižší, něž výdaje, roste zadlužení, a to si vyžaduje další škrty…
- Veřejné zakázky, kdo, co, komu – a jaký byl výběr? Proč to nedostala firma, která by to udělala levněji a kvalitněji?
- Kam šly ty peníze z těch zakázek dál?
- Někdo vyhraje zakázku za 40 000 000, a ta to dá nějaké jiné, menší firmě za 2 000 000.
- Povýšení zákona o rozpočtové odpovědnosti na ústavní (krátkodobé – fiskální ústava)
- Reforma samosprávy
- V situaci, kdy hledáme 3 % HDP na obranu, abychom se mohli bránit případným agresorům, tak je moc velký luxus mít nejvíce obecních úřadů v Evropě.
- 60 000 placených politiků…
- Rušení mimorozpočtových fondů. (krátkodobé)
- Některé fondy „projí“ až 10 % prostředků na provozní výdaje.
- Snižuje transparentnost a zvyšuje fragmentaci rozpočtování.
- Většina prostředků stejně putuje ze státního rozpočtu, a neosvědčil se argument „odproštění“ od politických a ekonomických cyklů…
- Redukce počtu státních zaměstnanců. (dlouhodobé)
- Reforma zdravotnictví
- Lepší řízení nemocnic
- Podpora prevence (společenské náklady závislostí jsou 250 mld)
- Digitalizace zdravotnictví.
- Analýza efektivity transferů ze státního rozpočtu. (výsluhy = 10 mld, vdovské a vdovecké důchody = 37mld, )
- Ročně vydáváme desítky miliard, a nezkoumáme efektivitu.
- Necílíme na nízkopříjmové… Výsluhy zatěžují státní rozpočet, ale ti, kteří 30 let „šlapaly ulici“ nemají tolik, co vysoké pozice, s vysokými příjmy…
- Výsluhové důchody nejsou cílené na chudší vdovce a vdovy…
- Kapitola všeobecná pokladní správa:
- Stavební spoření = 2 mld (Neefektivní, přežité, nezvyšuje nabídku bydlení, cukruje pouze poptávku, většinu příspěvku spolknou banky)
- Příspěvek na důchodové připojištění / Doplňkové penzijní spoření = 7 mld příspěvků, dalších 8 mld daňové odpočty = 15 mld dohromady. – 80 % prostředků je na transformovaných fondech s nízkými výnosy, ale rekordně vysokými poplatky, příspěvky polykají fondy… (34 z 36 fondů u 9 společností si účtuje maximální poplatky)
- Vytvoření jednotného inkasního místa pro snížení provozních nákladů státu a vyšší efektivitu. (Úspory v řádu jednotek miliard korun)
- Snížení běžných výdajů na provoz…
- Otázkou je, zdali skutečně musíme platit 4 mld ročně na nájmech… (Za 10 let máte 40 mld pryč jen tak…)
- Slučovat úřady, hospodařit s nevyužitými budovami, vystavět klidně nějaký komplex…
- Kdo tvrdí, že to je málo peněz, tak prosím Vás vláda zvýšila meziročně o 1 mld výdaje na aplikovaný výzkum, a věda se díky tomu stala hlavní prioritou rozpočtu… 😀 (Pomineme že vůči HDP jim to každý rok v řadě klesá)