Daniel Krutý

Jsem kluk z paneláku, narozený v Praze – ve velkém městě, které čelí mnoha výzvám. Postupem času, během studia a pronikání do politiky, jsem si ale uvědomil, že problémy se nevyhýbají ani nejmenším vesnicím daleko od centra. Na řešení každodenních problémů však nestačí jen „povídání a vyprávění“ do mikrofonu při diskusích. Je potřeba pracovat s fakty, daty, čísly – a hlavně mít odvahu a pochopení pro místní obyvatele.

Ať už jde o nedostatek středních škol na úrovni kraje, nepřehlednou křižovatku na úrovni obce, nebo strukturální deficit veřejných financí na úrovni vlády, vždy potřebujeme jednu klíčovou věc: odvahu dívat se vpřed. Politiku musíme dělat tak, aby se dobře nežilo jen nám, ale i těm, kteří přijdou po nás. A ne – to v této zemi vlastně nedělá nikdo. Alespoň doteď.

O problémech, které jsem zmínil, máme všichni nějakou představu. Ta je ale často zatížena mýty. Řešení, která politici nabízejí, bývají ve světle dat nedostatečná nebo neúčinná… Nemluvě o překrucování faktů a falešných argumentech – jedni vytvářejí pocit katastrofy, druzí předstírají, že žijeme v blahobytu.

O politiku jsem se začal zajímat už v dětství, ale vždy mě nejvíce přitahovala témata veřejných financí, energetiky a spravedlnosti. Svoboda a demokracie jsou pro mě neodmyslitelnou součástí života každého občana. Věřím, že demokracie není jen „forma vlády“ – uspořádání státu a institucí –, ale každodenně prožívaná životní zkušenost. Zahrnuje lidská práva a svobody, média a přístup k informacím, vzdělání i kulturu. Demokracii nestačí jednou získat. Musíme na ní každý den pracovat – žít ji, naplňovat a především chránit.

Žijeme ve světě, který není přátelský. Existují státy a režimy, které nám to dávají jasně najevo. Pro ně je demokracie naší slabostí. Pokud budeme ignorovat moderní hrozby, jejich odhad se naplní.

A tak jsem si ve 15 letech řekl, že chci přispět k dění v současné politice a ovlivnit směr, kterým se naše země ubírá. O pár let později tak vzniklo politické hnutí Generace. Oslovil jsem pár svých přátel, především Martina Szeteie, se kterým se znám už od základní školy. Společně jsme se do toho pustili, přidali se další lidé a rozběhla se podpisová kampaň. Díky tvrdé práci a podpoře blízkých se hnutí postupně rozrostlo o desítky členů a dnes už je zaregistrovaným politickým subjektem.

Studuji na Bezpečnostně právní akademii v Praze a ve volném čase se rád vzdělávám v různých oblastech politiky. Kromě toho se věnuji bojovým sportům a s radostí trávím čas se svými přáteli – jak z politického, tak i z běžného života. Zúčastnil jsem se několika konferencí, zasedání a jednání, absolvoval desítky přednášek a potřásl si rukou se stovkami osobností z politické a společenské sféry. Jsem přesvědčený, že spolu s celým hnutím máme České republice hodně co nabídnout.